Štědrý den mám nejraději z celého roku.
Máme toho každoročně požehnaně, ale stojí to za to.
Dopoledne nesmí chybět tradiční nadílka pro lesní zvířátka s bráchovou rodinou.
Brdy se majestátně tyčí nad krajinou.
A v té včerejší fujavici jsme si mysleli,
že jsme přinejmenším v Krkonoších a čekali jsme,
kdy se nad vrcholky objeví Krakonoš překračujíc kopce.
Stihli jsme nejenom svařák, ale i něco staročeských tradic.
Ve Svatém Jáně jsme vyslechli nádherný vánoční koncert se mší a zazpívali koledy.
Překvapilo mě, kolik lidí se do kostela vměstnalo.
Doslova praskal ve švech.
Zapálili jsme Ježíškovi betlémské světlo, sešli se sousedy
a popili domácí slivovičku u našeho dubu.
A nakonec i Ježíšek k holkám přišel.
A skrze jejich radost a nadšení vnímám tu euforii s nimi,
ač jsou pro mě dárky a nadělování to nejposlednější v tento kouzelný den.
Dokud děti věří v kouzlo Vánoc, je to pro rodiče největší dar.
Užívala jsem si jen sedět a pozorovat trhání papíru a následní výkřiky:
" Děkujuuu, Ježíšku!"
Milý Ježíšku, loňské přání jsi mi vyplnil ..... tak mám opět jediné a to zdraví a opětovné shledání u dalšího stromečku.
Děkuji,
