pondělí 20. října 2014

Podzimu ...


... to letos zkrátka obzvlášť sluší.
Jestli budete projíždět naším krajem, nenechte si ujít 
Vraní skálu poblíž Svaté
 a tam i výbornou restauraci s poctivou kuchyní.

Ze skály uvidíte vše, co naše domovina nabízí ... Křivoklátsko, Český kras i Brdy.
Těšila jsem se, jak si  nahoře posedím a budu se jen kochat a meditovat, 
ale včerejší krásné počasí způsobilo,
 že vrcholek skály připomínal  Václavák:o)










... a tady pohled na naší vísku s majestátně se tyčícími  vrcholky Brd.
Je tu nádherně a já opět v duchu děkuji,
 že je právě tady pro nás doma.

Krásný celý týden a děkuji za vaše milé návštěvy.
Monča

neděle 19. října 2014

...René, já a Rudolf ...


Brácha pozval celou rodinu do krásné lokality, kam jezdíme každý týden v létě na kolech na výborné domácí pivo Všerada.
Nikdy jsem ale s sebou neměla foťák, tak vám konečně mohu 
přiblížit a doporučit místo, kam rádi jezdíme.






Kdo jste milovníkem opravdu poctivého nepasterizovaného piva,
krásné přírody podbrdska a domácí kuchyně ... určitě zavítejte do
  Všeradic do Zámeckého dvora.
Nejen že si můžete zasportovat, dobře se najíst a napít nejen domácího piva ale i limonád.....
... v dlouhé chvíli si můžete projít bývalou sýpku přestavěnou do třípatrového
 muzea Magdaleny Dobromily Rettigové spojené s dočasnými výstavami.




...a cestou do Všeradic jsme potkali i takováto krčiska ...


Užívejte klidnou neděli  ...... 
.... a Martine, děkujeme

sobota 18. října 2014

čtvrtek 16. října 2014

... děkuji ♥ ...






Moc děkuji dobrým duším za nominaci.
Pokud se vám můj blog líbí a rádi se vracíte, budu ráda za váš hlas.
 Stačí kliknout na "hlasovat ♥" :o)

Děkuji, 
s láskou

... citáty při čtvrtku ...


„Inteligentní lidé se snaží problémy řešit, geniální se je snaží nedělat!“
Albert Einstein

„Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy 
plní pochybností.“
             Bertrand Russell

„Mít rád lidi a milovat lidi.... to je celé tajemství a snad jediný recept 
na štěstí.“
Jan Werich



Krásný čtvrtek, vám všem.
Monča

úterý 14. října 2014

... pravá slovenská mňamka ...


Milujeme bryndzové halušky a jedna dobrá duše si toho všimla:o)
V týdnu se jako blesk z čistého nebe objevil nečekaný balíček ze Slovenska.
Naďo, moc děkujeme♥ 
Ta čerstvá nepasterovaná bryndza se nedá s tou, co tady prodávají srovnat a balení v dřevěné dýze jsem viděla poprvé v životě.

Halušky:
nastrouhané syrové brambory
polohrubá mouka
vejce
sůl
voda

Vše smíchejte.
 Směs dělám vždy od oka.
 Nesmí být moc řídká, to by halušky nedržely tvar a hned se rozvařily. 
Nedělejte ani moc hustou a tuhou směs, špatně potom prolézá sítkem a hrozně bolí ruce:o)
Hmotu  poté propasírujte přes síto na halušky  do vroucí vody, 
kde  je vařte asi 10 minut.

Na pánvičce orestuji anglickou slaninu a jarní cibulku, přidám bryndzu,
 zakysanou smetanu, nechám rozpustit a je hotovo.



Naše nedělní odpoledne v obrazech.
Bylo božsky.






Mějte se všichni co nejlépe
S láskou, Monča.

neděle 12. října 2014

... dlouhá cesta ....


Cesta by KRYSTOF & TOMAS KLUS on Grooveshark


Krásnou neděli vám přeji.

Od pátku jsem nějak zajata ve svých pocitech a hodně přemýšlím.
Dva dny jsme byly s kolegyněmi na semináři
Zkušeností k respektování.
Bavily jsme se hodně o výchově a efektivní respektující komunikaci.
Myslím, že každá vnitřně reflektujeme a pro mě to bylo hodně náročné téma.
Snažím si každý den opakovat moudra Toltéků přetlumočeny do Duškových dohod a to je vlastně podle mého názoru stále to samé jako respektující komunikace a demokratická či partnerská výchova.
Přijmout zkrátka druhého takový jaký je bez podmínek a svých očekávání, svých předsudků.
Ale téměř všichni jsme byli vychováváni v autokratickém mocenském pojetí výchovy, jak doma, tak ve školce i ve školách a vlastně i v zaměstnání.
A je pro mě strašně náročné  nějaké praktiky a prostředky z tohoto modelu vystrnadit, ač o to usiluji a vím, že nic dobrého pro vztah s druhým nepřinesou. Přinesou jen rádoby poslušnost a rychlé splnění úkolu bez vnitřní motivace a bez své vlastní  odpovědnosti. 
Ale zkrátka přijdou dny, stres, špatná nálada a člověk se zase uchyluje k té rychlé, jednoduché metodě mocnáře.... pokyny, příkazy, odměny, tresty....
Zpětně se vždy vnitřně stydím, že jsem zase v mých očích selhala, ale snažím se vždy omluvit, že jsem udělala chybu.
Při společné reflexy na semináři jsem nebyla sama, komu tekly slzy a při svých pochybách jsem dostala veliký dar od doktorky Lukavské, u které jsem při státnicích z psychologie a pedagogiky kojila měsíční Terinku v kabinetě, jak je ten svět malý:o)
Věnovala mi svůj oblíbený citát, při kterém si prý vždy vnitřně popláče.
A skrz dojetí nebyla schopna jej ani nahlas dočíst...... 
...... děkuji moc♥



To víte, že si moudra onoho motta nenechám pro sebe. 
Nejen, že ho má od včerejška celá sborovna,  vy jej máte tady a třeba 
pomůže někomu dalšímu:


Kdybych měla své dítě vychovávat znovu,
vybudovala bych pro něj nejdříve sebeúctu
 a pak teprve dům.
Prstem bych víc malovala než hrozila.
Méně bych ho opravovala a více bych s ním vykládala.
Nedívala bych se na hodinky, ale prostě bych se dívala.
Nestarala bych se tolik o učení, ale prostě bych se starala.
Chodila bych více na procházku a pouštěla 
více draků na provázku.
Přestala bych si hrát na vážnou, ale vážně bych si hrála.
Proběhla bych více polí a viděla více hvězd.
Víc bych ho objímala a méně s ním "válčila".
Viděla bych v žaludu častěji dub.
Nebyla bych přísná, ale přístupná.
Neučila bych ho lásce k síle,
ale naučila bych ho síle lásky.


Diane Loomansová


Ze semináře jsem si na ledničku přišpendlila
5 zásad respektující komunikace:

1. Mluvíme o věci nebo problému. 
Nehodnotíme člověka subjektivními pohledy.

př. Terezko, v předsíni jsou zablácené boty.
Né: Ty jsi ale prase, zase jsi si nechala ty zablácené boty ležet v předsíni.

2. Mluvíme tady a teď.

3. Používáme oznamovací věty.
(né rozkazy a otázky, na které ani nechceme slyšet odpověď)

4. Říkáme, co dělat.
(né co nedělat....všichni to známe: Nechoď tam, umažeš se. Nelez tam, spadneš.
 Neber to, poliješ se......)

5. Spoluúčast
Jedině tak vychováme z dětí zodpovědné a kreativní jedince. 
Ke všemu je přizvat jako partnery, nechat je navrhnout řešení, aby z nich nebylo jen tupé stádo, které umí jen vykonávat příkazy druhých a nic si o tom nemyslí ...


Je důležité se zastavit a zamyslet a i když občas ujedeme, omluvit se a chyby
 brát jako posun k našemu lepšímu já.
Je to dlouhá cesta a děkuji, že máme děti ještě malé a snad je naučíme zodpovědnosti, sebeúctě a zdravému sebevědomí. Alespoň se o to budu snažit tak, jak nejlépe budu umět.
S láskou, Monča.


PS: Vím, že je to dnes takové těžké a filozofické téma .... tak na odlehčení něco z reality dnešních dnů u mého Toma :o)

pátek 10. října 2014

... Co se ti na mně líbí? ...




Krásný zamlžený pátek.
Jsem moc ráda kolik z vás se kladně ozývá na příspěvky s pedagogickou činností.
Tak něco dalšího z našeho soudku.
Včera jsme si "hráli" moc milou činnost při třídnické hodině, které předcházelo povídání o vlastnostech dobrého kamaráda a jeho charakteru.

Každý dostal lepíkem na záda papír a ostatní mu měli napsat,
co se jim na dotyčném líbí, čeho si váží, co je na něm zajímavé a za co si ho cení.
Kritéria: napiš jen jedno slovo a nesmí se opakovat to, co již někdo napsal.

Na smluvený signál si každý svůj list odlepil, sedl si do ústraní a pročetl 
co se dozvěděl od ostatních.
Domů si odnášeli památku, kterou jsme nazvali:
Já okem ostatních.

Dnes mi nějaké děti říkaly, že si svůj papír vylepily doma na nástěnku, někdo i k posteli a jak se prý maminky nasmály..... a myslím, že nejenom nad agramatismy našich třeťáků:o)





Mějte se krásně a moc děkuji za vaši stále stoupající přízeň a zároveň se omlouvám, 
že již nepíši odpověď ke každému komentáři.
Alespoň na maily se snažím hned odpovídat:o)

Ale nebojte, vše důkladně čtu a každého komentáře si moc vážím:o)
Monča