pátek 1. srpna 2014

... pracovní koutek ...


V ložnici jste už u nás byli, tak tentokrát z druhé strany. 
V našem malém domečku, nebyl prostor na samostatnou pracovnu, tak musí být součástí ložnice, ale hádám, že za nějaký pátek, až se holky povdávají, bude i ta pracovna:o)

Po roce a půl jsme konečně dostali na fotopapír rodinné fotky
Dokud jsme bydleli v bytě, vyvolávali jsme fotky pravidelně každý půl rok, nyní se to nějak protáhlo a na těch malých dětech je tak znát, jak ten čas plyne.
Některé fotky jsou už dokonce v rámečcích a čekají na hřebíčky.
Jsem fotkový typ.
Nemáme jediné video našich holčiček, zato milióny fotek.
Miluji večery v posteli a prohlížení starých alb. 
Fotky vás více donutí přemýšlet a vybavovat si jednotlivé časové úseky. Dokáži si i vybavit atmosféru, vůně, bavíme se při tom, každý si vzpomene na něco jiného ... zdá se mi aktivnější a zábavnější, než koukat na nekonečná a často nudná videa.









Krásný den, mí milí.
PS: A jak to máte vy s vyvoláváním fotek?
 Některé mé kamarádky si posteskly, že nemají v albumu od narození dětí žádné.
Tak třeba až bude pršet,  si udělejme čas ... technika vše nevydrží a za pár let se nám ty krásné okamžiky ztratí.

středa 30. července 2014

.... šneci v pudinku ...



Dnes opět pro děti.
 Mařenka má ráda kynutá těsta a já měla chuť na něco s pudinkem, 
tak proč to nezkloubit?

Šneci v pudinku

kynuté těsto:
500g hladké mouky
220ml mléka
1 vejce
4 lžíce pravého vanilkového  cukru
1/2 kostky droždí
1/2 lžičky soli
80g rozpuštěného másla

Náplň:
vanilkový pudink
Kupuji vanilkový od Dr. Oetkera s pravou vanilkou, 11,- Kč
400ml mléka
3 lžíce cukru
velká hrst hrozinek

Z kynutého těsta vyválejte velký obdélník, namažte vychladlý pudink, posypte hrozinkami, srolujte  v roládu a nakrájejte na 2 cm kousky. Pečte na pečicím papíře  a před pečením můžete pomazat máslem či mlékem  Pečte při 185°C asi  20 minut.
Šneci jsou opravdu málo sladcí. My cukrovali navrch moučkovým cukrem, 
nebo si přidejte o 3 lžíce cukru více do pudinku.









Dobrou chuť a krásný den.

úterý 29. července 2014

... odpolední ...



Obyčejné dny trávíme porůznu.
 Stále je tu několik dětí, pro které nesmí chybět něco na zub a když už je řev při "normálním" hraní neúnosný, zasáhne (ač nerada) učitelka se řízenými aktivitami.
A je chvilku klid, dokud nemusím umýt od anilinek všechna umyvadla, vydrhnout jasně červenou barvu z dřevěné linky, kam si děvčata odložila vodovky, zaprat tuš z kalhotek, zalepit rozbité koleno, vyhnat pavouky z domečku, vyměnit barvy brček, protože "chci, mamí, červené" ....... a tak to jde u nás stále do kola.
Ať žijí prázdniny.






Bylinky si vozím z dovolené místo suvenýrů.... ze Šumavy borůvčí na čaj. 
Z Ráje třezalku a kominíčka.
Suším vše, co potkám. V zimě se bude na čaje hodit leccos a do mýdel také:o)


Užívejte poklidného léta.
Také bych chtěla klid a ticho:o))))

pondělí 28. července 2014

... ořechovka II ...



Po třech nedělích změnil alkohol díky ořechům svou barvu a nyní je krásně hnědo-černý.
V lahvích bude ořechovka zrát až do Vánoc, ale už první ochutnávka 
dopadla na jedničku s hvězdičkou.
Nechali jsme lusk vanilky louhovat v cukerném roztoku asi 12 hodina určitě tomu pomohl. 
Vanilka  je z likéru krásně cítit.



Liguéééére ...

neděle 27. července 2014

... naše nová postel v růžovém kabátku ...


Tak opět vítejte v naší soukromé tentokrát růžové zóně. 
Koukala jsem na statistiky a příspěvek s naší vyrobenou postelí má nejvíce zobrazování.
A protože jsem postel fotila už večer se špatným světlem, tady ji máte za ranního sluníčka.
Dnes už i s peřinami a zvířectvem, které mi dala Betynka,
 aby se mi lépe spalo a opravdu spí:o)
Jsme z dřevěné konstrukce nadšeni. Práce se smontováním nebyla větší, než smontovat desítky kousků z krabic Ikea a takovýto masiv se opravdu nehne ani
 pod kotrmelci  a skoky naší Bety.







Než jsem stihla nafotit, už máme podnájemníka.


Mějte krásný den a pochlubte se, jestli ještě někdo budete vyrábět svou postel.

... jsem milionář ...


Dnes jsem se stala  milionářem 
a to jen díky vám.



Děkuji vám všem za takovou bohatou návštěvnost.
Doufám, že můj život bude stále dost bohatý na to, abych mohla vkládat 
pro vás zajímavé články.
Ještě jednou veliké DĚKUJI vám všem.

PS: Jen škoda, že nějaké počítadlo neumělo vykalkulovat, kdo že byl oním miliontým návštěvníkem.
Třeba jste to byli zrovna vy. Tak moc děkuji a budu se těšit i nadále.



sobota 26. července 2014

... Jílovecké roubenky ...


Při návštěvě českého Ráje jsem se ocitla v opravdovém ráji.
Ráji pro tvořivé duše.
Když jsme se ubytovali v apartmánu, paní majitelka nám mimořečí sdělila, že nedaleko v Semilech je dnes tvoření voskovou batikou v roubenkách.
A protože nám pár hodin do nabitého programu na první den chybělo, hned jsme se tam rozjeli. Přesdstava krásných staročeských roubenek a tvoření ... to si nemůžeme nechat ujít!
Terezce zářila očka, když se dozvěděla, že mezi šlapáním po skalách a lesích bude moci sáhnout na něco z výtvarných materiálů.


A jaké překvapení nás čekalo, bych si nedokázala představit ani v nejhlubším koutku duše.
Jak jsem se rozhlížela po stodole, viděla jsem známé písmo a obrázky .... 
intuitivně jsem začala cítit, ale nemohla tomu uvěřit ....
Ty nádherné roubenky patří sdružení kolem paní dýně .
Právě tady tvoří svá kouzelná díla i kalendáře výtvarnice 
Lucie Čapková
od které mnohé máte v kuchyni onen božský Koloběh života.
Byl to tady pro mě kousek ráje na zemi.
Úžasná pozitivní energie .... nádhera, kam oko pohlédne.

Sdružení tady provozuje i lesní školku. V zelené roubence zrovinka spali zavěšeni v houpacích sítích ti nejmenší "dvouleťáci", jak jim tady říkají:o)

A kdo byste měl cestu do Ráje, každé úterý po celé prázdniny od 13-17h tady v Semilech
 mají připravené dílny tvoření pro děti přímo ve stodole roubenky.
Vřele doporučuji.







My jsem tvořily voskovou batiku a hned máme 
za sebou i přípravu na školní pomůcky ... 
Vytvořily jsme si tašky na noty do lidušky a na piškoty a trikot do baletu :o)
A tatínek  tentokrát zastal funkci fotografa, kterou perfektně zvládá.
Však to od něj jsem spoustu odkoukala. Jen se na rozdíl od Toma nevyznám ve clonách a všech těch číslech a hýbátkách. Fotím jen srdcem a s dobrým světlem, to mi stačí:o)

A musím říci, když jsem nemusela dokumentovat, ale jen asistovat a povídat si s úžasnou bytostí, byla jsem opravdu v sedmém nebi.
Opravdu hluboký sklon před těmito zlatými lidičkami, co dokáží předávat druhým.
Děkuji za nádherný zážitek.



Vosková batika:
Rozehřejte si zbytky svíček, které už nedohořely.
Štětcem namáčeným do vosku namalujte na bavlněnou látku váš motiv.
Vybarvěte látku anilinovými barvičkami.
(Můžete použít i klasické vodovky, ale nikdy nebudou tak jasné a zářivé barvy)
Já anilinky používám ve škole místo klasických vodovek a potěšilo mě,
 že Lucie Čapková to má také stejně:o)
Po zaschnutí anilinek, vložte látku mezi dva alobaly a vyžehlete  klasickou žehličkou.
A potom je na vás, co s kouskem látky uděláte. 
My si je našijeme na batikované tašky.


Betynka málem uštvala morčátka v ohrádce od samého mazlení:o)




Bylo mi velkou ctí.
 MOC děkuji.
Myslím, že z tohoto setkání budu dlouho nasávat pozitivní energii.
A pak, že existují v životě náhody ... pro mě to byl osud.