pondělí 31. srpna 2015

Přiletěli ...


... naši maskoti.
Pírek jedna a dva:o)
Holky zlatý, nemám slov.
 Věděla jsem, že mi najdete odkazy. Ale nestihla jsem ani reagovat a netopýry objednat. Napsaly mi  dobré duše a dětem netopýry věnovaly.
A ještě mi nabídla Eliška a Vendy jedno ušít a Lenka uháčkovat. To bude materiálů ... a to jsem měla hrůzu z toho, že na netopýří třídu nic neseženu.


A tito dva dorazili dnes, takže je mohu zítra vzít svým netopýrům ... teď se drtím básničku, kterou se zítra naučíme ... opět díky vám:o)

Děkuju MOC, Lení a Moní! Jsou nádherní.

Návštěva z jihu


S Mončou jsme si psaly zatím jen maily a volaly jsme si. 
Když nás pozvala do vily do Loskutáka, bohužel se nemohla zúčastnit natáčení a tak jsme si to včera vynahradily.
Moní, moc děkujeme za milou návštěvu.
Bylo to perfektní.
Jsem zase o mnoho poznatků a chutí bohatší.

PS: Tady vidíte, že fotky nijak nestylizujeme. Terezka přilétla špinavá ze zahrady ... na šatech je patrné, že zrovna dojedla Míšu. A moje fleky od melouna bravurně schovává Bety:o)


Monika je nejen všestranně nadaný člověk co se tvoření týče.
Ale i životní optimista, moudrý člověk a umí brát a děkovat věcem tak, jak přijdou.
Děkujeme, Moní.

neděle 30. srpna 2015

Podzimní vítací škopek


Nevím jak vy, dámy, ale já nemám ráda nákupy typu: malta, cement, tvárnice, vybírání nejrůznějších vrtáků, správných velikostí šroubů a kdo ví čeho dalšího.
 Ale vím, že bez toho to nejde a na druhou stranu jsem vděčná, že se něco posouvá dál... 
Naštěstí měli u vchodu do stavebnin i květenu a tak jsem si čas zkrátila výběrem
 vřesů a listopadek.
 V obchodě ještě k nákupu hokaido dýni ... dnes ale né na polévku ...
a podzimní uvítací kytice ke vchodu je hotova.
Starý škopek, na dno polystyrén, trocha rašeliny a navrch kůru, kamení, šišky a keramika nesmí chybět:o)




Hezkou neděli a v pohodě zvládněte těch prvních hektických čtrnáct dní 
nového školního roku.
Přeji vám krátké fronty v papírnictvích, dostatek zůstatků na účtech po zaplacení všech pomůcek, učebnic, sešitů, kroužků, obědů, jízdného a vůbec ... ať to vše klapne na jedničku.

čtvrtek 27. srpna 2015

Už přilétli :o)



Tak a je tu malá ochutnávka z naší půdy.
Jsem za ni vděčná a snažím se, aby se tu ti 6ti letí "upírci" cítili dobře.
A když si představím jejich bezzubé tváře s vypadanými zoubky ... myslím, že zapadnou :o)
Ještě musím sehnat plyšového.
 Kdysi dělala IKEA plyšového netopýra, ale marně jsem ho sháněla na bazarech.




Na schodišti jsou netopýři namalovaní temperou a do ještě mokré malby jen vyryté rýhy druhou stranou štětce. Oči jsem nalepila ze čtvrtky i na druhou prosklenou stranu.

A před třídou máme natřenou tabulovou barvu, 
kam se mi děti první dny podepíší a nakreslí svého Pírka.
Tak to bychom měli a teď se vrhnu na tabulky s týdenním plánem a administrativu.
 Ale to už mě bohužel tak nebere:-(


Školákům zdar,

úterý 25. srpna 2015

Konečně zelená ...


O prázdninách jsem měla plán ... kopat a oddrnit další kus zahrady a osázet jí okrasnými i "jedlými" keři. Došlo na to až poslední víkend.
A to jsem se chtěla řídit radou myslivců, kteří prý letos nezasadí malé stromky kvůli suchu a počkají na jaro.
Ale díky milosrdnému dešti, který nebyl prudký, ale mírný a trval přes dva dny, je i nyní do 20 cm půda vlhká.
Zajela jsem do zahradnictví a skoupila, co se dalo ... poprvé za léto přišla síla a chuť na krumpáč a rýč.

A teď už sedím a dumám nad formami slovního hodnocení a vzhledem týdenních plánů, kde se budou děti sebehodnotit a uvědomovat si, že učení je jejich vlastnictví.
Mám z toho hlavu v oblacích. Začínáme na škole poprvé bez známek a  Betynka ještě nepochopila, že jedničky zkrátka mít nebude:o)
A zítra už po dvoudenním školení a poradách konečně do třídy, kde bylo celé prázdniny staveniště, skelná vata, vrtačky, fošny ... no, asi si vezmu montérky.
To aby ta práce byla ještě pestřejší.



Představte si, že už se mi luhuje kostival ve vodce a brzy bude kostivalová tinktura.
Dvě dobré duše mi jej nakopaly a darovaly. Svět blogu je úžasný.
 Moc vám děkuji ještě jednou.
 Ani ve skrytu duše jsem nedoufala, co jedna má věta způsobí. Jste zlaté.

Krásný večer,

pátek 21. srpna 2015

Trochu jinak ...


... jsme zabalily s Terezkou sešity.
Ta barevná zvěrstva vytištěná  na sešitech se mi vůbec nelíbí. 
Tak jsme si je upravily k obrazu svému.
Nám na přeměnu stačil 
přírodní baličák, lepidlo, černý tenký perofix, bílý papír na štítky a samolepky.



Nechte  děti vytvořit si vlastní obal.
 Třeba jen bílý papír a černá kresba perofixem by nebyla vůbec špatná :o)
Originalitě nazdar!

Do města ...




... pro sešity, obaly, desky ale hlavně pro keramiku.
Nasadily jsme batůžky, aby se tam hodně vešlo, ale místo toho, abychom si odvezly naše výrobky,  jsme je ještě naglazovaly a čekáme ještě na jeden výpal.
A dnes mi došlo, že ač mám ráda historické centrum mého rodného města, fotek máme poskrovnu.
Tak něco málo z berounského centra.




Jsem typ ženy, která nevlastní kabelky, jen brašny, kam se toho hodně vejde a hlavně batohy. Často jsme v přírodě a batůžky jsou u nás zkrátka v kurzu.
Holky na tom ale byly bídně, střídaly se o jeden, který má Terezka od tří let.
 Objednali jsme jim stejné modely od norské firmy  Trollkids.
 Každé jinou velikost a jsme připraveni na vodu i na jeden čundr, který holky ještě čeká.
Batůžky využijí naše školačky také na školní výlety.
A co je nejlepší na novém batůžku?
Píšťalka!
Sice jsme dali holkám přednášku k čemu píšťalka v lese slouží ... ale zkrátka zapískat si na náměstí má své kouzlo:o)

Naše Terezka nenosí džíny. Vůbec. 
Naposledy je měla ve dvou letech, když jsem ještě měla tu moc obléknout ji.
A ještě k tomu má ráda šedé kalhoty ...  na stejném obchodě jsem našla perfektní výletové kalhoty. Parádní na volný čas i do školy. Mají bavlněnou podšívku, takže vydrží i na mírnou zimu ... šup s nimi do košíku.
 A Terezka je nadšená, což je u nás sláva, kalhoty jsou zkrátka boj.
Nejraději by nosila jen šaty a sukně, ale to zkrátka vždy nejde.
Koupili jsme tady  značku Pidilidi ... ten název mě baví:o)




Mějte krásný víkend.


středa 19. srpna 2015

Kolikrát se ještě vyspím?


Všichni rodiče to známe.
Neustále na prstech počítám, než odpovím.
A nyní se tato otázka vztahuje na školu.
A tak máme pro Bety názornou pomůcku.
"Jé, to jsem vždycky chtěla, jako to měla ta Lucie."
Ale dostala mě druhá část věty
"... ale bála jsem se o to říct."
Proboha mně? Matce, která tak ráda tvoří???
Neustále jsem překvapována :o)

A když Betý zjistila, že ještě pojedou na vodu a na čundr, budu muset praporky zřejmě rozšířit i na další akce:o)

Praporky jsou z washi pásky, která nezanechává po sloupnutí žádné stopy a drží téměř na každém povrchu.




Ještě bych vám ráda moc poděkovala za všechny rýmovačky, hádanky a básničky o netopýrech. Jste prostě úžasné! Opravdu.
Všechny mám na papíře a jdu se učit :o)

Mějte krásný den a pokud máte také zataženo a tmu jako u nás, pomůže svíčka:o)

úterý 18. srpna 2015

Netopýří a školní ...


... přípravy.
Bohužel už je to tady... příprava školních pomůcek:-(
Naše Bety je jako chumel blech. Neví, kde co má, ani kde jsme byli před týdnem, 
jaké výlety jsme podnikli, kam si odložila boty, plavky ...
 Přivádí nás to k mírnému šílenství, které někdy propukne v hlasitý smích. 
Takže jsem ji raději popsala každičkou pastelku a každou školní věc,
 tak jak to vyžaduji u svých žáčků.
Terezka to nepotřebovala. Od nejútlejšího věku věděla, kde co je a mnohokrát radila mně, kde jsme co odložili ...
Také máte každé dítě úplně jiné?
My ano. A to po všech stránkách.
No, ale to jsem odbočila.

Dnes přiletěl náš nový člen třídy ... Netopýrek Pírek, jsem mu začala říkat.
Už to začíná, pomatenost elementaristek nemá mezí:o)))




A protože mi velmi pomáháte s čímkoli se v tomto záhadném virtuálním světě na vás obrátím ... neznáte někdo hezkou rýmovačku, básničku o netopýrovi?
Že bychom se ji s mými netopýry 1. září naučili?

PS: Tímto odvolávám u všech svých blízkých shánění razítka s netopýrem:o)
Díky moc a díky, Šárko, za objevení Pírka.
Jsem z něj úplně vedle:o)


pondělí 17. srpna 2015

Na pranýř se mnou :o)


Od Katky jsem dostala a převzala blogerskou štafetu TAG * Liebster award.
Kačí, tímto Ti moc děkuji za milé vyznamenání.
Nominuje vás vždy někdo, komu je váš blog milý a předá vám spolu s ní svých 11 otázek.

Pravidla hry : 
- prozradíte 11 faktů o sobě
- odpovíte na 11 otázek, které vám připravil ten, kdo vás nominoval
- nominujete další blogerku/blogera, který je vám sympatický a tomu taktéž položíte 11 otázek

Jdeme na to.
 11 faktů mýma očima:
  1. Ráda zpoza rohu poslouchám naše holky, když si hrají a neví o mně ... a zrovna se o něco nepřou.
  2. Stále se na něco těším ... na barevné listí, na první sněhovou vločku, na louku plnou        pampelišek.
  3. Nerada se rýpu v minulosti. 
  4.  Na cestách nedám foťák z ruky ... a vlastně ani doma:o)
  5.  Zbožňuji vůni čerstvě upečeného chleba, záři světel, plápolající svíčky, teplo krbu, dobrou kávu a víno. 
  6. Nejsem systematik.
  7. Rve mi uši, když mi na "dobrý den" lidé odpoví  ... dobrej.
  8. Nečtu návody a kuchařky.
  9. Nejsem trpělivá.
  10. Neumím podélně parkovat, šít a odporovat blbcům.
  11. Mám ráda moudré lidi, laskavost a úsměv.
11 otázek

1/ Jaké osoby si nejvíce vážíte a proč?
Svého muže. 
Ač je mladší, učil a učí  často on mě. 
Být trpělivější, umět se povznést nad problémy, jednat klidněji, vylézt do výšek, počkat si při focení na dobré světlo, ale  marně se od něj  snažím odkoukat jeho schopnost pro diplomacii:o)
Jen mě ještě nenaučil mít rád jízdu na motorce ... Snaží se, je vytrvalý, ale to je zřejmě jedna z věcí, co nedám.

2/ Čím jste chtěla být, když jste byla malá?
Bude to znít lacině, ale učitelkou.
Vzpomínám, jak jsem v temném sklípku na brambory vytvořila z bedýnek lavice, nakreslila učebnice, pracovní sešity a "učila" děti ze sousedství.

3/ Jaký je Váš největší splněný sen?
... že mám svou životní lásku po svém boku s našimi dětmi. Že svůj volný čas chceme věnovat jeden druhému a jsme spolu stále rádi.
 Zní to otřepaně, ale toto je pro mě alfou a omegou bytí.

4/ Jakou Yankee candle máte nejoblíbenější? 
Tady už mám jasno.
 Je to sice vánoční vůně, ale lehkost antiperlí jí dává svěží nádech a baví mě po celý rok. Candy Cane Lane

5/ Máte radši Pavlova s jahodami, ostružinami či borůvkami? 
... s jahodami. Má nej sladká kombinace vůbec jsou jahody se šlehačkou.

6/ Váš nejoblíbenější citát?
"Jsem žena, nečtu návody. Zkouším tlačítka, dokud se to nepovede."

7/ Jaká píseň je tou, která Vás chytne za srdce?
Je jich spousta, jak nad tou otázkou uvažuji. Hudbu poslouchám neustále a podle nálady se srdcová píseň mění. Je těžké vybrat jen jednu. 
Ráda poslouchám Tatabojs, Mňágu a Žďorp, Kryštof, Kluse, Hradišťan, Čechomor a od nich mě u ♥ chytne cokoli.

8/ Tři nejpotřebnější věci?
foťák
myčka
pressovač

9/ Tři nejzbytečnější věci?
žehlička
lodičky
televize

10/ Máte radši bílé či červené víno?
suché bílé ... nejlépe moravské

11/ Jste šťastná?
Jsem a jsem za to vděčná a vím, že to nemohu pokládat za samozřejmost.
Ale nepředstavujte si mě jako z reklamy na rodinné štěstí.
Jsou dny, kdy se mi usmívat nechce, nebo to spíš nejde. 
Ale jsme spolu, rádi a zdraví, co víc si přát.


♥♥♥

A posledním mým  úkolem je nominovat a položit dalších 11 otázek pro .... Lucky blok.
Milá Lucí, věřím, že štafetu po dovolené převezmeš. Z Tvých článků dýchá smysl pro humor, sarkasmus a ironii ... jsou svěží, vtipné a to nemluvím o nádherných fotografiích. Věřím, že neodmítneš štafetu a zase nás  pobavíš.

Tak Lucí, ....
1. Bez jaké věci si neumíš představit dovolenou?
2. Čím nejraději začínáš svůj den?
3. Nej nápoj?
4. Umí Tvůj muž vládnout v kuchyni?
5. Brečíš u smutných filmů?
6. Jaký je Tvůj nejhorší zlozvyk?
7. S kolika polštáři spíš?
8. Jaká je ta nejhloupější věc, kterou doma máš?
9. Kdybys mohla strávit jeden den v těle někoho jiného, kdo by to byl?
10. Kterou činností nejčastěji zaháníš stres?
11. Máš ve skříni nějaký kousek oblečení, za který se stydíš?

Dnes to bylo dlouhé čtení, pokud jste došli až sem, děkuji za váš čas a přeji krásný večer.