Je mi v naší třídě dobře. Půdní prostory umíme využít na maximum. Holky si hrají na kavárnu, kterou mají logisticky a marketinkově zmáknutou jako profíci. Ví, kdo bere telefony, kdo objednávky, kdo markuje, kdo vyšlehá cappuccina, kdo naservíruje dortíčky. Mají k dispozici starobylý mlýnek na zrnka, náš bývalý opravdový pressovač i skutečnou kasu z obchodu. Takže hraní si na obchůdek s kavárnou má i didaktický přesah. Počítají peníze, markují, vrací drobné ... jen nemáme EET, tak pšššt :-)
Ale nebojte, i tak se stíháme učit a nabýváme vědomosti.
Kluci si v druhé části půdy hrají na školní kapelu. Z boxů a krabic si vytvořili bicí nástroje, kytaru mají zatím papírovou a až natrénují, zahrají prý koncert v kavárně.
Dobře je nám tady. Voní tady namletá káva a děti si hrají už několik týdnů jako divé na reálné profese.
Mám je ráda. Jsou boží.
Mějte pohodový den, jako mí netopýři.
Třeba s kávičkou v ruce.
M.
