čtvrtek 23. února 2017

domácí kváskový chléb


Krásný den, dnes vkládám už tři roky starý příspěvek, ale neustále mi chodí mnoho dotazů kolem pečení kváskového chleba, že jsem se rozhodla opět oprášit info. Nejčastější dotaz, jak to dělat, když nemám domácí pekárnu. V té ani my chleba vůbec nepřipravujeme. Stačí vám silné ruce a trouba.

My začali péct chleba pravidelně 2x do týdne už téměř před pěti lety. A začátky byly všelijaké. Ale nyní se už můžeme (tedy je to zásluha mého skvělého muže) pochlubit opravdovým chlebem, který i vizuálně není nejhorší.


Na pečení chleba potřebujete kvásek
Ten si můžete i vyrobit, ale praktičtější a lepší je kvásek dostat ... čím starší, tím lepší. My dostali kvásek před pěti lety od našeho kamaráda a ten už si ho v tu dobu také minimálně rok pěstoval. Bude mu šest roků a stále s námi žije... a to doslova. Kvásek se musí krmit, jinak vám umře. 
Ale není náročný... stačí mu  voda a žitná mouka jednou týdně a žije si po svém u vás v lednici zavřený v zavařovací sklenici. Kvásek je živý organismus a pro rodiny, kde se peče pravidelně, je to další člen domácnosti:o)
Kamarádka si dokonce u nás během jejich dovolené nechala svůj kvásek hlídat. Tam mně na mysl přišla vtipná myšlenka kváskového hotelu ... a divte se, ona tato služba už skutečně existuje.


 Dočetla jsem se, že italský kvásek na sladké pečivo a bagety se musí krmit každé 4 hodiny!
 A to už je další miminko, ke kterému vstáváte i v noci :o) 
Ideálně si kvásek najděte ve svém okolí, je mnoho dobrých lidí, kteří rádi darují. Pan Cuketka s Maškrtnicí vytvořili kváskovou mapu, kde naleznete svého dárce http://www.cuketka.cz/kvasek/kvasek.html.


1. Příprava kvásku

100 g kvásku
300 g žitné celozrnné mouky
300 ml vody


Z lednice si vyndáte spící kvásek, rozmícháte ve vodě a pak vše smícháte s moukou. Hmotu dobře promícháte a necháte na teplém místě kynout, stačí nechat na lince. Kvásek by měl zdvojnásobit svůj objem. Ve chvíli, kdy přestane růst (nebo dokonce začne klesat), znamená to, že je již nasycen a je čas na další fázi. Z vykynutého kvásku si odeberte vrchovaté 3 lžíce do zavařovací sklenice (je to zhruba 100g) a dejte zpátky do lednice na příště. Ze zbytku upečeme náš chléb.

Kynutí kvásku trvá různě dlouho v závislosti na teplotě, ale také třeba na druhu použité mouky. Někdy je hotov za 3 hodiny, někdy proces může trvat i 10 hodin.

2. Příprava těsta

600 g mouky
600 g kvásku
300 ml vody
4 lžičky soli
kmín
(popř. semínka dle chuti)



Poznámka k mouce: chcete-li péci klasickou českou "šumavu" 
(a pro začátek bych to doporučila), použijte pšeničnou hladkou a vynechejte semínka. Chléb ale můžete upéci i s pšenično-žitné chlebové mouky, např. ze 300 g celozrnné žitné, 200 g celozrnné pšeničné a 100 g pšeničné hladké. Pokud chcete chléb obohatit o nějaké to semínko, neváhejte přidat např. slunečnici, len, sezam, dýni apod.

Připravený kvásek smíchejte s moukou, vodou, přidejte sůl a kmín a těsto řádně v míse prohněťte (alespoň 10 min.). Těžkou práci můžete přenechat stojům, ale kdo si chce tu atmosféru vychutnat až do dna, nechť se chopí vařečky... Těsto by mělo být v této fázi ještě lepivé, ale ne úplně tekuté... Mísu přikryjte utěrkou a nechte v klidu odpočívat, dokud se kvásek opět neprobudí k životu a těsto nezačne malinko kynout (asi hodinu).


3. Hnětení bochníčku

Následuje ta nejtvořivější fáze celé procedury. Těsto z mísy vyklopte na pomoučněný vál (nejspíš budete potřebovat stěrku, těsto opravdu dost lepí), pomoučněte si i ruce a těsto vypracujte do podoby krásného a (pokud možno) kulatého bochánku. Během hnětení se do těsta dostane další mouka, takže by bochník ke konci měl držet svůj tvar. (Opravdoví pekaři těsto před začátkem hnětení ještě několikrát přeloží, pokud se vám to podaří, nic tím nezkazíte, naopak.)






Hotový bochánek dejte do ošatky vysypané moukou (kdo ještě nemá, stačí kulatá mísa vystlaná hrubší utěrkou a také vysypaná moukou. Pokud to ale s pečením myslíte vážně, dříve nebo později si svoji ošatku stejně koupíte. Zakryjte utěrkou a nechejte kynout. Za 3-5 hodin by měl být pecen vykynutý a čeká nás nejdobrodružnější část ... PEČENÍ.

4. Pečení

Předem je potřeba si rozpálit troubu na 250°C. Troubu rozpalujte i s plechem a doporučuji dát jeden plech rozpálit také na dno trouby, jelikož troubu je nutné zapařovat - a lít vodu přímo na dno trouby není to pravé ořechové.


Když je trouba rozpálená, pecínek přehodíme na pečicí papír, můžeme nahoře naříznout a pak už musí jít vše ráz na ráz. 



Chleba rychle (musíme pracovat opravdu rychlostí blesku) šoupneme do rozpálené trouby, na plech, který jme připravili na dno, nalijeme sklenku studené vody a troubu rychle zavřeme. Zapařování je nutné proto, že chleba začne v troubě prudce nabývat na objemu a nebýt vlhkého vzduchu, určitě by praskl. Během pečení troubu moc neotevírejte (jen ještě několikrát nalijte vodu na spodní plech, pokud se odpaří - je při tom dobré dávat pozor a nenalít vodu na rozpálené sklo trouby a pečte při stejné teplotě, dokud nebude kůrka hodně tmavá. V naší troubě to trvá cca 45 - 50 min. První polovinu času pečeme na 250°C a polovinu na 180°C. Bochník by měl při poklepání na spodní stranu znít hodně dutě. Ale každý si musí časem vychytat svůj způsob pečení. Každá trouba je zkrátka jiná a těžko radit. Pokus omyl a je nejlepší rádce.




A to je vše!
 Po vytažení z trouby nechejte bochník chladnout na nějaké mřížce zabalený do utěrky. Nekrájejte před úplným vychladnutím! Pokud pečete žitný chléb, je třeba s nakrojením počkat nejlépe 12 hodin (nevím, kdo z vás to dokáže, ale pokuste se vydržet).

Ničeho se nebojte, pečte a experimentujte... a hlavně mi o svých pokusech napište do komentářů. Každá zkušenost se počítá! Jsem vděčná za vaše postřehy a informace, jak jste se rozpekli. A že vás už je hezká řádka.
Příště vložím recept na lehčí variantu pečení, kde s prací strávíte tak 10 minut dohromady, ale ještě nemám nafoceno.

Pečení zdar a krásný den,


neděle 19. února 2017

neděle ... nedělej




Ale když my toužíme konečně po pěti letech po pořádné knihovně, kam dosáhneme na knihy bez žebříku, tak jsme dělali a rádi:-) Celodenní šichta, ale nařezáno je všechno. Police jsou i natřeny. Ve volných chvílích, až se budeme nudit, dokončíme. Já jsem tedy takový přidavač a lakýrník. A hlavně jsem si mákla dnes s mopem a vysavačem. To by člověk neřekl, kolik pilin je po celém době z neustálého nošení dřeva a vyměřování. 
Už se těším na ty metry knih.


Také cítíte ve vzduchu to jaro? Nádhera po té mrazivé zimě. Hned je i chuť do práce.
Mějte pohodový pracovní týden,

sobota 18. února 2017

Masopustní tvarohové kobližky



Když už je doba masopustu a tučná jídla jsou v kurzu, proč si neusmažit rychlé a jednoduché kobližky s tvarohem. Kéž bych potom ale uměla jíst střídmě jako naši předkové.


Recept není můj původní, našla jsem ho na e-kuchařce, ale líbil se mi, že je jednoduchý, rychlý a ingredience jsou vždy v lednici. Toto množství máte za 12 minut na stole a z talíře vždy zmizí rychlostí blesku. Opravdu rychlá víkendová snídaně či  večeře v pracovním týdnu. 

Tvarohové koblížky

250 g tvarohu (vanička)
2 vejce
70 g mléka
panáček rumu
250 g polohrubé mouky
špetka soli
1 vrchovatá lžička vinného kamene
 (ten používejte místo kypřícího prášku, pokud vám vadí fosfáty)
1 lžička vanilkového cukru.
Ten si dělám rozmixováním celého lusku vanilky s cukrem krystal. Na jeden lusk asi 200 g cukru. Lusk nechte asi 10 dní na vzduchu, aby ztvrdl, nakrájejte na asi 2 cm kousky a postupně třeba na kávovém elektrickém mlýnku semelte s cukrem.

Všechny ingredience smíchejte. Během míchání si už rozpalte v hrnci olej. Kobližky vpouštím do oleje pomocí dvou lžic. Po osmažení dávám na ubrousek odkapat a hned do moučkového cukru. Hotovo dvacet. Dobrou chuť.




Krásný víkend a koho čeká masopustní veselí, nechť si ho řádně užije.

pondělí 13. února 2017

Klouzačka na Kodě


Chtěli jsme se dostat k jezírkům a podívat se, jak vypadají v zimě. Marně. Prudké svahy a všechny cesty pod ledem. Došli jsme daleko. Někdy v poloze na bobku, po čtyřech, zachytávajíc se každé větve, která byla na svahu, ale dál to nešlo. Holky byly unešené ze zmrzlého potoka a řádně si ledovou plochu užily i bez bruslí. Bety namočila po cestě své rukavice a potom měla jen mé, prý medvědí tlapy :-)










Vstupte do pracovního procesu co nejlépe a ať se vám daří.
Hezký den,
M.

pátek 10. února 2017

krmítka ze šišek



Stále je vhodný čas přilepšit ptáčkům do krmítek, kteří v zimě trpí nedostatkem potravy a stahují se do zahrad a parků, kde čekají naši pomoc. Co si s dětmi vyrobit jednoduché krmítko, které vám nezabere moc času a ještě uděláte dobrý skutek?

 V lese nasbírejte s dětmi větší šišky. Vhodné jsou rozevřené šišky z borovic, které mají mezi patry dost prostoru pro tuk a semínka. Nejprve uvažte na špičku šišky provázek nebo jemný drátek, abyste ho za něj později mohli zavěsit na vybrané místo. Napatlejte do všech mezer na šišce nesolený lůj nebo sádlo, kokosový olej či jiný tuk a celou mastnou šišku pořádně obalte v zrníčkách. Nejvydatnější a nejuniverzálnější pro ptáčky je slunečnicové semínko. Slunečnicová semínka jsou tučná a zajistí ptáčkům spolehlivý zdroj energie. Ale využít můžete i proso, mák, lněné semínko, vločky, drcená jádra vlašských a lískových ořechů.

 Teď už stačí šišky zavěsit třeba na větve stromu  a počkat na hladové strávníky.


Najdi našeho chameleona.
Ášula mi hned asistoval u zavěšování krmítek a šplhal do korun stromů, aby se předvedl, že ani v zimě nezapomněl lézt po výškách.




Na drátek od šišky ještě můžete navléknout ovoce a zastrčit makovici nebo klásky s obilím. Jen ať si zpěváci užijí. Také je slýcháte, jak už přivolávají jaro? Krásný koncert.

Mějte pěkný den, pohodový víkend a děkuji za návštěvu.

čtvrtek 9. února 2017

ptactvo na papíře


Že miluji dětskou kresbu a malbu, to už víte. Nejednou jsem to tu zmiňovala. Ale vždy mě překvapí, jak moji představu dokáží povýšit ještě o level výš. Moc se to netopýrům povedlo.
Ač to nevypadá, tyto obrazy mají formát A1. Obrovská společná díla. Děti pracovaly ve skupinách. Nejprve jsme černou tuší na bílou čtvrtku nakreslili nejrůznější ptáčky všech velikostí. Po zaschnutí jsme je vystříhali. Na A1 modrý papír potom společně namalovali suchými pastely krmítko zasazené do zimní přírody. Mohlo být zavěšené nebo na kůle, to už bylo na samotné skupině, jak se domluví. Když byla malba hotová, dolepili netopýři ptáčky a dílo bylo na světě.
No nejsou úžasní, ti mí výtvarníci?
A mezipředmětovka z prvouky o stálých ptácích, jejich potravě a nutnosti přikrmovat je na světě. A ještě s takovým zdařilým výstupem. Nabízí se spojit tento projekt ještě s českým jazykem: vymysli pohádku, básničku, příběh o ptáčcích ... Milovníci faktů (přírodovědci) mohou najít zajímavosti o ptácích v encyklopediích a přednést je zbytku třídy.





Mám z nich radost. 

Tvořte s dětmi, malujte, kreslete, stojí to za to.
Krásný den a třeba nasypte do krmítek nějaká ta semínka.