rozhledna na Krušné hoře

... další pokus. 

Nezdařil se. Zase jsem nedosáhla vrcholu, ale Bety strach překonala a poprvé se kochala pohledem  z hora na berounskou kotlinu.

 Milá Martinko, Tvůj vzkaz na dnešním dárečku "Jen tak pro radost" udělal obrovskou radost. Už rozpouštíme a pečetíme. Bety už zapečetila i dopis Ježíškovi a chce od něj Ášu:-(

Moc moc děkujeme. Ještě jsme takovou sadu nikde neviděly.  Posílám mýdlové poděkování♥

Mějte krásný den i v těch buřinách, co se všude honí.

M.

Domácí nanuky

Celé léto jedu v rychlé a jednoduché výrobě nanuků. Sezónní ovoce, smetana, tvaroh, cukr. Naše holky a speciálně Bety na nich ujíždí.

Meruňkový  domácí Míša

Rozmixuji 6 oloupaných meruněk, 100 g tučného tvarohu v mističce, 80 ml smetany a moučkový cukr dle chuti.

Toto množství je o trochu větší, než na čtyři nanuky, které v tvořítku máme. Zbytek hmoty naliji do plastových mističek a také přijdou vhod:-)

Rychlovka, opravdu. Nanuky mají oproti domácí zmrzlině tu výhodu, že je nemusíte během tuhnutí šlehat.

Krásné léto plné chutí.

M.

A je po koštu

Co se v mládí naučíš ... aneb zkoumání fyzikálních zákonů holky děsně bavilo.

Také se ujaly nalévání vzorků a zapisování bodíků.

Prima to bylo.  Díky za milou atmosféru.

"Jen blázen má radost z pití vína do němoty.
Rozumný při víně moudře uvažuje."

Mějte pohodovou neděli.

Místo koláčů ...

... další várka mýdel. Po levandulových se v létě vždy zapráší, tak jsem  přidělala. A k levandulovému mýdlu ještě přibylo skořicové s vločkami a vlevo ovocný čaj hruška/mango s bylinkami.

Pokaždé zírám, jak mění bylinky působením hydroxidu svou barvu a těším se, co druhý den vlastně nakrájím. Prima zábava a ještě tak praktická:-)

Dnes pořádáme pro mou rodinu degustaci moravských vín naslepo. 
Na poslední návštěvě Moravy jsme pečlivě vybírali vzorky, páč mám náročnou rodinu:-)
Viněty a chytré řeči o dané odrůdě a viničních tratích, kde byly hrozny pěstovány, si přečteme až po obodování jednotlivého vzorku. Jsem napjatá na výsledky. Loni, také naslepo, vyhrál náš oblíbený vinař, kterého pije celá naše rodina už roky. A jeho stáčené předběhlo i drahé vzorky z lahví. Tabuli na hodnocení mám připravenou, luční kvítí je ve váze, pergola vypulírovaná, teď napéct a vyleštit pohárky, jak se správně říká na Moravě.

Krásnou sobotu ...
 ať už se sklenkou vína v ruce nebo bez.

Pita chléb

Tyto pokrmy jako tortilly a pita chleby naplněné orestovaným masem, zeleninou a dresinkem milujeme. Nejraději máme s orestovanými nudličkami krůtího masa s kořením, ledovým salátem, kapií a dresinkem z jogurtu s majolkou a kořením. 
Pita chleba, nebo-li arabský chléb, je pro naše dítka daleko praktičtější než tortilla. Chléb napůl rozříznu a vznikne taštička, kam se vše nandá a do toho. Nebo ho můžete namáčet do nejrůznějších omáček a hummusu. Tímto receptem jsem se inspirovala u Maryny. Díky.

Pečený pita chléb

320 g hladké mouky

250 ml vlažné vody

5 g droždí

4 g moučkového cukru 

3/4 lžičky soli
1 lžíce olivového oleje

Všechny ingredience dám do pekárny. Začnu těmi tekutými a končím sypkými. Kdo nemáte pekárnu, udělejte klasické kynuté těsto a až zdvojnásobí objem,  rozdělte na 6 dílů. Jednotlivé díly rozválejte na menší placky asi 5 mm silné. Placky nechte ještě 10 minut odpočívat na plechu na mírně pomoučněném pečícím papíru.
Troubu rozpalte na 250°C a po vložení plechu s chlebem stáhněte na 230°C. Pečte 4 minuty. Placky se začnou nafukovat. Po 4 minutách je obraťte a nechte z druhé strany dopéct ještě asi 3 minuty. Po vyndání je dám na sebe a přikryji utěrkou. Samy splasknou. 

Dobrou chuť a pěkný den.

PS: Kdo čte Tomův blog, ví, že se nám Áša ztratil. Když jsme se v neděli vrátili z Moravy, nikdo nás u dveří nevítal.

Nevíme, co se mu stalo, to je na tom nejsmutnější.  Netušila jsem, že nás to tak vezme. Bolí to moc. Neměla jsem chuť ani fotit a psát. Všude jsme hledali a volali. Stýská se mi po jeho zvycích, teplém kožíšku a smutných očích, když loudí masíčko a smetánku. Všude ho vidím. Včera poprvé jsem večer přestala bulet a někde v skrytu duše věřím, že šel na dlouhou štrapáci a jednou se vrátí.

Vinice ze sedla

... mají ale atmosféru! I v tom nepříjemném počasí, které v sobotu bylo.

Trasa: Čejkovice, Vrbice, Kraví Hora, Velké Pavlovice a zpět do výchozího bodu. 
Holky zasloužily medaili. Našlapaly skoro 30 kilometrů. Foukal strašně silný vítr, který nějakou záhadou fičel neustále proti nebo z boku. Zatažená obloha, ale pršet začalo, až když jsme nasedli do auta. 

Terezka byla šťastná, že konečně navštívila opravdový chladný sklípek. Od příjezdu se po nich ptala, tak se jí sen vyplnil ve Vrbicích.

Díky za návštěvu a užijte si pěkný den.

Pálava

Výšlap Pálavou jsme začali v Klentnici u kafíčka na Faře. Stylová kavárna propracovaná do nejmenších detailů ... srdce plesalo. Vřele doporučuji. Lepší kafe jsem nepila a stále je na co se koukat a čím se inspirovat. Pro děti klidové zóny, velká zahrada a i pískoviště tady mají. Nádhera!

A z Klentnice vzhůru na bílé vápencové skály Pálavských vrchů po červené na Sirotčí hrádek, ten je zříceninou gotického hradu, a dále pěšmo přes strmé kopce a po hřebenu až do Pavlova. 

Přes hřeben Pálavských vrchů jsme došli přes všechny vyhlídky na zříceninu hradu Děvičky a  dolů do Pavlova.

A teď už skleničku vínka a do Zaječí, kde máme také své oblíbené vinaře. Protože když se jede z Moravy, musí to cinkat:-)

Nádherný kraj a milí, usměvaví lidé. 

Kam oko dohlédne jen vinice protkané poli s kukuřicí a slunečnicemi, né všudypřítomnou smrdoucí řepkou jako u nás ve středočeském kraji.

Krásné to tu máte. Zase se někdy stavíme:-)