S netopýry jsme si vyrobili papírovou peněženku. Vylepšili jsme ji na bocích přidáním harmoniky, aby se naše "šrajtofle" uměla pořádně otevřít.
Potřebujeme totiž hodně peněz a mincí.
Učíme se počítat a rozměňovat peníze v rámci matematiky.
Zadám dětem zboží, cenu a počet mincí, kterými zaplatí. Mají tak omezení.
Např. zmrzlina stála 13,- Kč a já zaplatila třemi mincemi. Jaké mince jsem dala paní prodavačce?
Nebo zadám jen zboží a cenu a zjišťujeme kolik možných řešení má tento nákup.
Děti to strašně baví. Někdo má k dispozici pro názornost papírové mince, někdo už má představy o hodnotě peněz v hlavě a pomůcky nepotřebuje.
Děti tímto způsobem počítají opravdu hodně příkladů, dokonce i s omezením jak hodnot peněz, tak s omezením počtem zaplacených mincí ... myslím, že to jsou náročné počty a ony je dávají s lehkostí. Ti zdatnější dokonce vymýšlí příklady pro ostatní.
Jsem na ně pyšná.
A na konci hodiny řeknou: "Ale my jsme se dnes zase neučily."
:o)
Je lepší odměna pro pedagoga?
Tak to je naše matematika v praxi a máváme vám z půdy.
M.