Dnes je Velký pátek.
Poprvé uznaný jako státní svátek, což jsem nevěděla ještě před třemi nedělemi, kdy si Tom žádal o dovolenou a bylo mu řečeno, že nemusí :o)
Překvapilo mě, že tento den dostal u nás, v tak ateistickém státě, nálepku státní svátek.
Zajímalo by mě, kolik lidí vůbec ví, proč jsou dnes doma.
Včera jsem zažila otřesnou zkušenost, stres a frustraci ... z lidí, aut, tlačenic, nadávek, hádání se o vozík ... v obchodě to vypadalo, že budou mít zavřeno nejméně měsíc.
Bohužel jsem zapomněla koupit dobroty na narozeninový dort a po práci jsem vyjela na malý nákup (lentilky, jahody a cement ... ale nechystám se na věčný betonový dort) a vůbec mi nedošlo, že by před Velikonocemi mohlo něco tak děsivého v obchodech probíhat. Nebylo místo na parkovišti, to jsem obkroužila snad 4x, čekalo se na vozíky, na místo v uličce, lidi na sebe bez úcty štěkali ... no, do požehnaných svátků měla celá ta scenérie hodně daleko.
Tak snad dnes už bude čas na pokání, klid a připomenutí si ukřižování Ježíše Krista.
A nezapomeňte, že dnešek je svázán s celou řadou zákazů i pro nás hospodyňky :o)
"Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu
slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš,
nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš,
nedaruješ a nepřijmeš dar."
Tak dejte vědět, jak byste se zvyky u našich předků obstáli/y ... já tedy mizerně :o)
Přeji vám požehnané a poklidné svátky a děkuji za vaše milá přání v předešlých komentech.
Krásné Velikonoce.
