středa 3. února 2016

Kaňka



Sice už jsme začali psát perem, ale dnes půjde o jinou kaňku.
Je to opět jedno z prostředí, které by mohlo bavit i děti, které se Hejného matematice neučí.
Tato hra rozvíjí postřeh, pozornost, vnímání posloupnosti a logické řady.
Na velkou plachtu papíru nalepte s pravidelností nejprve dva geometrické tvary (kolečko, čtverec) nebo dvě barvy.
Ze stejného papíru, jaký je podklad, si vystříhejte nejrůznější tvary ... kaňky ... a těmi zakryjte určité pole.
Děti píší na tabulky, kolik (v našem případě zelených a fialových) koleček kaňka schovala.




Jednoduché a děti to velmi baví.
Je skvělé slyšet na konci vyučování, že se jim nechce domů, že by si ještě HRÁLY :O)
A ještě poznámka k jednomu z dotazů na autobus.
Včera nás navštívily na půdě děti ze školky a počítání cestujících na prstech zvládly. Sice se cestující vozili v menším počtu, ale na to, že jim bylo pět a viděly tuto hru poprvé, všechny to daly :o)
Zkrátka Hejného matematika učí od malinka děti myslet, najít si svou cestu, bádat, zkoumat a nevzdávat to. Nevidět jen jednu pravdu, ale přemýšlet a mít svůj úsudek a ten si obhájit.
A jak je to vše podobné slovům, které vštěpoval svým dítkům už před mnoha lety největší učitel všech dob.

„Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!“
Jan Amos Komenský



Milá Dášo, MOC děkujeme za nový přírůstek do sbírky. Maňásek netopýra je nádherný a děti jsou nadšené ♥

Mějte všichni poklidný den.

13 komentářů:

  1. Monika, Teba treba naklonovať....a ja sa vrátim do školy...jana

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, musím Vám napsat, že Vaše náměty pro vyučování se mi moc líbí! Mám syna v 1. třídě a nedalo mi a Váš autobus jsem jeho paní učitelce doporučila - je prima a známe se už dýl, tak to vzala - snad si brzy zahrají. Moc se mi líbí, jak k vyučováním přistupujete - a i z toho malého nahlédnutí mě to zase přesvědčuje o tom, co si myslím - nemusí být "hogo-fogo" soukromé školy a různé nedostupné vymyšlenosti, stačí dobrý učitel, který práci dělá rád a přemýšlí a umí to s dětmi.
    Díky, Martina Bartošová, Sušice

    OdpovědětVymazat
  3. jaká škoda, že vaše škola není blíže .... Ta hrůza co musí můj starší syn zvládat ve škole .... brrrrr. Učitelka jak z padesátých let min. století, neustálé "podporování" soutěživosti - ve všem. Samozřejmě že nikdy nestíhá, za což dostává tresty za pomalost .... U syna diagnostikovaná disgrafie, disortografie a dyslexie - podle paní učitelky na to nemusí být brán zřetel, neboť výsledky z vyšetření z PPP jsou pouze doporučením .... uffff.. Bohužel jiná škola pro nás není dostupná, prostě bych děti ráno nestihla rozvést do školy a do školky a ještě jet do práce a odpoledne by to byla taky nestíhačka .... Jste zlatá a i když se to nemá, tak závidím rodičům vašich žáčků...
    Simona

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. musím se zastat učitelů v padesátých letech, já jsem měla vynikající kantorky, uměly učit a byly to osobnosti, jsem za ně vděčná....ale Moniku bych brala všemi deseti, je skvělá a moc jí držím palce a dětičkám fakt závidím :-)

      Vymazat
  4. Moni, dáváš těm "svým" dětem hodně, a i oni tě pěkně odměňují. No je něco lepšího, než že si ve škole hrají? Paráda! Kdybychom měli u nás v Bílovicích takto osvícenou základku, nebo alespoň jednu třídu, neváhám. Takhle ale stále zvažujeme právě ty soukromé školy a vymyšlenosti, jak píše Martina výše. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Opet moc pekna hra. A smekam, protoze vim, ze vymyslet - nebo spis hledat - ty pomucky a hlavne tvorit je, zabere spoustu casu, ktery ucitelum nikdo neplati. Vetsinou. Takze fajn, ze i tak se do toho poustite. M.

    OdpovědětVymazat
  6. Moni, moje tříletá zkušenost s touto metodou profesora Hejného mě neustále potvrzuje o její dokonalosti. Dnes děti samy vyvozovaly čtvrtiny, pětiny a to nemají o zlomcích ani tušení a bez problémů spočítaly těžkou úlohu. Co je na tom nejlepší, že každý si najde tu svou metodu, jak to spočítat a dobere se výsledku..a já někdy jen žasnu a radostí se tetelím..Měj se krásně a mám velkou radost, že patříš také mezi nadšence..Krásné dny.Inka

    OdpovědětVymazat
  7. Moni, zrovna pristi tyden se chystam na seminar Hejneho...uz tedy krokujeme, jezdime autobusem, ale zatim jen tak podle metodiky. Myslis, ze staci na zacatek jen to jedno odpoledne?? Ja mam moc rada tvorivou skolu a jejich materialy:) Moc zdravim prvnacky i rodinku!
    Šárka - sousedka:)

    OdpovědětVymazat
  8. Moni, další skvělá inspirace... Autobus jsem zkusila minulý týden a dobrý. Tohle se mi taky moc líbí. Zítra nebo o víkendu vyrobím plachtu a v pondělí budeme kaňkat. :-D Díky Ivča

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za tipy. Přidávám také jeden z naší zdejší školy: děti v prvních ročnících teprve budou začínat s prostředím autobusu, ale jejich učitelé pro ně zorganizovali cestování po městě s pronajatým autobusem. Takže počítaly opravdu v reálné situaci ;-) Vždy nějaká skupinka přistoupila, vystoupila...asi to musela být docela legrace. Lenka

    OdpovědětVymazat
  10. Mávám maňáskovi i dětem. :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Moni, s tými deťmi robíš úplne skvelé veci, ja som so svojími deťmi robievala tiež rôzne kreatívne tvorenie a veľmi radi mali aj pokusy. Kúpili sme si knihu pokusov pre deti a stvárali sme. Pred nedávnom som upratovala v počítači a našla som tam blog www.neposednenoznice.sk tá pani tam robí s deťmi tiež krásne a jednoduché pokusy, skús sa inšpirovať, deti to bude určite baviť. Ptrajem veľa zábavy s tvorenia Mmirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mirko, moc děkuji. Určitě se podívám, inspirace není nikdy dost:o)
      Krásný den, M.

      Vymazat

Mějte se hezky a předem děkuji za vaše milá slova a řádky, kterých si velmi cením.
S láskou Monča ♥